Zpřístupnění, konzervace a preventivní péče o diazotypické záznamy ve fondech a sbírkách paměťových institucí ČR
Projekt DH23P03OVV070 je řešen v rámci programu na podporu aplikovaného výzkumu v oblasti národní a kulturní identity NAKI III vyhlášeného Ministerstvem kultury ČR.
Účastníci
Národní archiv |
Vysoká škola chemicko-technologická v Praze / Fakulta chemické technologie |
||
Archivní 2257/4 149 00 Praha 11 - Chodov Česká republika |
Technická 5 166 28 Praha 6 - Dejvice Česká republika |
||
Řešitelé: Ing. Lenka Bílková, Ph.D. MgA. Štěpánka Borýsková Ph.D.Mgr. Blanka Hnulíková |
Řešitelé: Ing. Benjamin Bartl, Ph.D. doc. Dr. Ing. Michal Ďurovič Ing. Ondřej Limpouch |
Cíle projektu
Cílem projektu je navržení vhodné adjustace a klimatických podmínek dlouhodobého uložení diazotypických záznamů uložených v paměťových institucích České republiky tak, aby byla prodloužena jejich životnost a byl získán čas na jejich digitalizaci. Vyhodnocen bude i efekt běžně používaných konzervátorských zásahů, aby bylo zřejmé, v jakých případech je nutné tyto záznamy vyčleňovat z fondů a sbírek určených k hromadné konzervaci (například odkyselení). V souvislosti se studiem a digitalizací diazotypických záznamů bude vyvinut účinný způsob zvýšení kontrastu již vybledlých, téměř nečitelných záznamů. Půjde především o vývoj rutinně aplikovatelných, neinvazivních metod zviditelnění.
Úkoly projektu
- Průzkum zastoupení techniky diazotypie ve vybraných paměťových institucích ČR.
- Preventivní konzervace diazotypických záznamů.
- Metody zlepšení čitelnosti diazotypií.
Etapy řešení projektu
2023
- Průzkum zastoupení techniky diazotypie ve vybraných paměťových institucích ČR
- vypracování, rozeslání a vyhodnocování dotazníku - Preventivní konzervace diazotypických záznamů
- literární rešerše k dané tématice
- zahájení experimentálních prací (výběr vzorků diazotypů a obalových materiálů - jejich charakterizace) - Metody zlepšení čitelnosti diazotypií
- první testování možností určení vlnových délek světla, při kterých je kontrast různých typů diazotypických záznamu největší
2024
- Průzkum zastoupení techniky diazotypie ve vybraných paměťových institucích ČR
- průzkum stavu diazotypií ve vybraných paměťových institucích - Preventivní konzervace diazotypických záznamů
- studium světlostálosti diazotypických záznamů a vlivu různých klimatických parametrů na jejich stabilitu,
- studium vlivu vybraných konzervačních metod na vlastnosti diazotypických záznamů - Metody zlepšení čitelnosti diazotypií
- rozšíření výběru diazotypických záznamů o další typy, záznamy různého stáří a stavu dochování
- určení vlnových délek světla, při kterých je kontrast různých typů záznamu největší a ověření možnosti zobecnění výsledků.
2025
- Průzkum zastoupení techniky diazotypie ve vybraných paměťových institucích ČR
- pokračování průzkum stavu diazotypií ve vybraných paměťových institucích - Preventivní konzervace diazotypických záznamů
- ukončení studia světlostálosti diazotypických záznamů, pokračování vlivu různých klimatických parametrů na jejich stabilitu,
- pokračování studiua vlivu vybraných konzervačních metod na vlastnosti diazotypických záznamů,
- zahájení testů interakce diazotypických záznamů a obalových materiálů a tzv. křížové infekce - Metody zlepšení čitelnosti diazotypií
- dokončení charakterizace diazotypií
- využití získaných poznatků pro navržení fyzikálních metod zvýraznění kontrastu při studiu diazotypií. - Publikování odborného článku
Diazotypie
Reprodukční technika diazotypie byla v minulosti oblíbená pro svou rychlost, jednoduchost, nízké náklady a schopnost reprodukovat kresbu provedenou inkoustem i tužkou. Samotný proces diazotypie je známý od 80. let 19. století. Většího rozšíření tato technika dosáhla po druhé světové válce, od 50. let 20. století kdy prakticky nahrazuje tzv. blueprint. Diazotypie byla požívána i k rozmnožování dalších předloh, například kancelářských textů a notových zápisů. V omezené míře je používána dodnes.
Fotografický proces diazotypie je založen na citlivosti diazosloučenin k ultrafialovému záření, důsledkem kterého se diazosloučeniny rozkládají na fenoly. V místech, kde diazosloučenina nebyla světlem exponovaná, následně dochází k vytvoření azobarviva (barevné sloučeniny). Podložku diazotypu může tvořit papír různých plošných hmotností nebo polymerní fólie (acetátové nebo polyesterové). Zvláštním druhem diazotypického materiálu může být tzv. diazotypický film nebo Klavarův film.
Obr 1. Příklady diazotypií:
a) klasická diazotypie v purpurovém tónu na typickém žlutavém papíře – starší způsob přípravy cca do 40. let 20. století b) klasická diazotypie v purpurovém tónu – novější postup přípravy 70.-80. let 20. stoletíc) diazotypie v modrém tónu - novější postup přípravy 70.- 80. let 20. století |
Diazotypy nejsou stabilní materiály a vykazují vysokou citlivosti na okolní prostředí. Omezená stabilita diazotypů byla známá již v době jejich rozsáhlého používání v 20. století, nebylo to však považováno za významy nedostatek metody. V dnešní době jsme často nuceni řešit případy, kdy se originál nedochoval a kopii je nutné zachovat. Výsledkem degradace azobarviva na povrchu diazotypu je ztráta barvy. Při nevhodné adjustaci rychle dochází k barevným změnám v důsledku reakcí rozkladných produktů diazosloučenin s ostatními látkami, obsaženými v papírové podložce a světlocitlivé vrstvě. Chemická nestabilita diazotypů je také spojena s kopírovacím procesem. Nejpopulárnějším a nejstarším z nich je suché diazografické kopírování, při kterém v materiálu zůstávají zbytky chemikálií používaných v průběhu výroby, hlavně k vytváření a stabilizaci barviv. Diazotypy jsou extrémně citlivé na světelné záření, a to především na jeho UV složku. Rozklad azobarviv přímým působením slunečního záření probíhá velmi rychle, k úplnému vyblednutí barevné vrstvy stačí 30-50 hodin expozice. Důsledkem je známé blednutí obrazové informace, případně tmavnutí a ztráta kontrastu. Vlivem světla mohou reagovat zbytkové kopulenty za vzniku barevných závojů. Světlo také může vyvolat rozklad diazonia na fenolové sloučeniny, které snadno podléhají fotooxidaci. Vzniklé fenylchinonové deriváty fungují jako senzibilizátory další oxidace. Většina diazotypových podložek byla vyrobena z materiálů nízké kvality s vysokým obsahem dřevné hmoty, která v průběhu svého rozkladu způsobuje nevratnou změnu pozadí diazotypového tisku.
Obr 2. Příklady poškození diazotypií a) lokální odbarvení především v místech ohybů (mizí obraz i barva papíru – vše žloutne) b) skvrny ze špatně provedeného procesu vyvolání obrazu c) porovnání dvou diazotypií jednoho typu – vlevo odbarvení obrazu i podkladu; vpravo nepoškozená diazotypie |